Příspěvekod Rostislav Adam » 22.srp 2012 20:09
Chtěl jsem reagovat již dříve, ale pak jsem svůj elaborát raději nepřipojil. Nátěry ve vlhkých interiérech jsou vždy problém. Řešili jsme to několikrát u památkově chráněných staveb, vždy se musela nejprve odstranit příčina (různými injektážemi, podřezáváním a podobně) a až pak následek. Dá se to částečně vyřešit sanačními nátěry, ale vlhkost tím neodstraníte, pouze v kombinaci se sanančmími omítkami vlhkost opticky odstraníte, ale bude tam pořád. Vápno natahuje vlhkost a i když vnitřní struktura malby není zasažena plísní, na povrchu se díky vysráženým minerálům a vlhkosti plíseň udělá. Vápenné nátěry, mikostopické nátěry a přídavky plísně odstraní dočasně, ale stejně po čase opět plísně vzniknou. Profi izolace odkopaného bunkru toto může z větší části vyřešit, ale měl bych obavu co izolace základové desky, která bude zřejmě po těch letech strávená a vlhkost může prolínat spodem. Řešení by mohlo být ve vymrazovacích vysoušečích, ale jen jestli máte stálou přípojku elektrické energie. Provoz je ale dost nákladný. Chemické lapače vlhkosti na kartuše a tablety - někdy nazývané vysoušeče - jsou slabé a vlhkost odstraňují nedostatečně. Někteří tedy exponáty umisťují do vzduchotěsných vitrín, které tolik vlhkosti nepropustí a plísni se tak dostatečně nedaří.
Zvýšení vlhkosti po zimě je dáno i tím, že do prochladlé pevnosti se dostává teplý vzduch, který změní rosný bod a následně vlhkost kondenzuje na studených stěnách, oplechování a exponátech pevnosti. Tudíž s vlhkostí v různém rozsahu budeme bojovat asi všichni.