Drobné opravy v databázi

[Michal Prášil]

Latest post of the previous page:

Můžeš prosím toto rozvést?

Omlouvám se, napsal jsem to špatně.
Vzal jsem dva obecné objekty -- římana a araba s totožnou výzbrojí. Vychází mi to takto:
říman oboustranný
2× d4-k = 6 + 6
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
Tz = 2
AF = 3
vel = 1
zást = 1
záloha = 4
celkem = 35

arab oboustranný
2× d4-k = 5 + 5
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
AF = 2
vel = 1
zást = 1
záloha = 2
celkem = 28

Takže pro N/CE není primárně určen nikdo a je tam někdo ze zálohy nebo z druhého sledu. A samozřejmě, můžeš ke každému N/CE dát 2 lidi, uznávám. Ovšem nic to nemění na tom, že to francouzské řešení s připraveným granátem a ovládáním jednou pákou se mi líbí více.

[Michal Prášil]

Jj, to máme určitě stejný zdroj, ale jinak máš asi drobnou nejasnost v tom, co jsem ti doporučoval. Ale budiž, nějakou tu kritičku snesu. Hlavně, když to máš podložené.

Já jsem ten příspěvek psal v době, kdy jsem ten tvůj ještě nečetl. Tak se nezlob.

[hraničář]

Nezapomněli jste chlapci v jakém vláknu diškutujeme?

A nezapomněli jste, že si tu píšeme o Československu? Tedy o zemi plné krom chytrých, milých a schopných také blbých, otravných a neschopných? A to se přeci nemění... K tomu nesmí chybět ani vychcánkové - ostatně i na nich jsou postaveny mnohé filmy "pro pamětníky". A ŘOP přeci nebyl jiný - protekce, úplatky, trafiky - to vše najdeme na mnoha místech, ředitele OP nevyjímaje.

Včera jsem pro Michala měl rozepsanou odpověď, kterou nakonec dnes částečně oživím. Jak píše Velelupa, zdá se mi že v té prvé odpovědi jsi poněkud vynechal možnost sebereflexe, resp. vývoje nebo poučení z vlastních nezdarů. Když bychom ty naše "festuňky" chtěli porovnávat s ML (pokud to vůbec lze a chceme), tak snad jen z počátků její stavby nebo cca po 4 letech od zahájení. A ani tak to nebude přesné, protože jsme od frantíků hodně věcí dostali věnem - a slovem "hodně" myslím drtivou většinu těch závažných. A ani ti co nám pomohli mnohde sami nevěděli nebo přiznali, že to u sebe právě mění...

Ale když ses pustil do teoretizování při určování počtu a typu objektů, je nasnadě si nejdříve prohlédnout zkušenosti těch, kteří to dělali - a to bude jeden, dva člobrdové. Pak se mrkni, kdo z nich byl ve Francii, od kdy a kde byl na opevňovacích pracech a co a jak dělal jinde. Zrovna rokytnicko už od začátku mělo problémy s ambiciozním volem. A jak průzkumy ovlivnilo škrtání v počtů objektů? Kde byla paseka, kde les a kde pastvina... a jak na to dotyčný reagoval? A jak mu to později jiní proškrtali...? Jistě, jeho důvody se už dnes asi nedozvíme, ale můžeme se alespoň dobře přiblížit k jeho schopnostem.

P.S. pro Optika jako odpověď z jiného vlákna. Já hlavně čekám, kdy napíšeš mně a dojedeš s plným diskem

[hraničář]

Takže pro N/CE není primárně určen nikdo a je tam někdo ze zálohy nebo z druhého sledu.

No proto...
Ostatně, granát může hodit skluzem každý, kdo zrovna nedělá nic jiného - neupínej se tak moc k tabulkám Boj není předpis, ten Tě má naučit co a jak ovládat a zmechanisovat Tvé úkony, ale velitel Ti stejně řekne co máš dělat. Ale abych to trochu odlehčil, docela vážně se optám - píše se někde z bojů ve Francii nějaká vzpomínka, že by někdo vrhal skluzem granáty? To by mne zajímalo...

[Honza Ptáček]

TPříklad: silnice z Kunvaldu do Bartošovic – na jedné straně arab S 64 s kanonem a dvojčetem na obou stranách. Na druhé straně říman S 63; výzbroj mají stejnou, úkol také. Proč má objekt vlevo od silnice jen poloviční schopnost splnit úkol? Jistě k tomu měli tehdy důvody, ale jaké?

Drobná úvaha k výše uvedenému: pokud se nepletu, tak v době projekce R-S 63 a 64 byla stále živena myšlenka L1 i L2. Mě z toho vyplývá, že z nějakého důvodu dostala prioritu zbraň v R-S 63, a R-S 64 ( asi s vidinou finanční úspory) byl jako objekt s levnější výzbrojí tedy náležitě ošizen.
Obdobný příklad by mohly být třeba R-S 89 a 90/I. Ale nechci tu příliš spekulovat...

[Michal Prášil]

Seznam objektů s d3 bych teď musel hledat. Ale podle P-plánu ze září 36 má srub S 64 na obou stranách 47-k, tj. d4.

Pro Martina Říhu:
A nemohl bys to napsat konkrétněji? Co kdo tehdy řekl nebo napsal?
Já nezpochybňuji počty objektů ani vedení trasy. Tomu nerozumím. Ani neznám spisy o lidech z ŘOPu jako ty. Neřeším ani odolnost, jistě to bylo odůvodněno. Jen jsem se na začátku divil zcela rozdílnému řešení a předpokládané životnosti (hlavně střelivo a voda) dvou objektů po stranách jedné silnice, které měly stejný úkol.

Objekt R 63 má dle průvodní zprávy osádku 37 mužů. Zásoba vody (150 litrů na muže) měla být 5550 l, tj. 6 + 2 nádrže. Ve výsledku tam byly 4 + 2 nádrže.

Objekt R 64 má dle průvodní zprávy osádku 34 mužů. Zásoba vody (75 litrů na muže) měla být 2550 l, tj. 3 + 1 nádrž. Ve výsledku tam byly 2 + 1 nádrž.

Před drahně lety jsem koupil knihu Poslední dny pevnosti Vaux. Na mnoha stránkách tam popisují, jak je ničila žízeň a že největší hrdinství možná nebylo střílet ze zákopů na Němce, ale ověsit se dvoulitrovými čutorami jak nákladní mula a plížit se do zázemí pro vodu přes prostor plný granátových kráterů, mrtvol a kulometné palby. A pak se vrátit do obklíčené pevnosti. Tahle verdunská zkušenost se šílenou žízní Francouze velmi ovlivnila. Za každou cenu hledali dostatečné množství vody pro objekty.

Ale máš pravdu, v tomhle vláknu to nemá být. Tak to dejte někam jinam.

[Optik]

Omlouvám se, napsal jsem to špatně.
Vzal jsem dva obecné objekty -- římana a araba s totožnou výzbrojí. Vychází mi to takto:
říman oboustranný
2× d4-k = 6 + 6
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
Tz = 2
AF = 3
vel = 1
zást = 1
záloha = 4
celkem = 35

arab oboustranný
2× d4-k = 5 + 5
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
AF = 2
vel = 1
zást = 1
záloha = 2
celkem = 28

Takže pro N/CE není primárně určen nikdo a je tam někdo ze zálohy nebo z druhého sledu. A samozřejmě, můžeš ke každému N/CE dát 2 lidi, uznávám. Ovšem nic to nemění na tom, že to francouzské řešení s připraveným granátem a ovládáním jednou pákou se mi líbí více.

Libí? Libí! Tomu říkáš věcný argument?! Se mi zdá, že tě složím z piedestálu!

[MASH]

Omlouvám se, napsal jsem to špatně.
Vzal jsem dva obecné objekty -- římana a araba s totožnou výzbrojí. Vychází mi to takto:
říman oboustranný
2× d4-k = 6 + 6
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
Tz = 2
AF = 3
vel = 1
zást = 1
záloha = 4
celkem = 35

arab oboustranný
2× d4-k = 5 + 5
2× 2k = 4 + 4
2× Zlk = 1 + 1
T = 2
AF = 2
vel = 1
zást = 1
záloha = 2
celkem = 28

Takže pro N/CE není primárně určen nikdo a je tam někdo ze zálohy nebo z druhého sledu. A samozřejmě, můžeš ke každému N/CE dát 2 lidi, uznávám. Ovšem nic to nemění na tom, že to francouzské řešení s připraveným granátem a ovládáním jednou pákou se mi líbí více.

No jo, je to pořád N/CE, není na to počítána ani obsluha, ani munice, ani ventilace. Hlavně taky proč to počítat, když tam ty zbraně organicky nejsou.

Ale na tom hypotetickém příkladu je pěkně vidět jedna věc: dva objekty, téměř stejná organická výzbroj (dovolil jsem si jednu úpravu, z araba jsem Ti odmazal druhý zvon) a krom toho, že ty objekty samotné nemají stejnou bojovou hodnotu, tak ani osádky ji nemají.

Tvůj výpočet samozřejmě platí, tak hl.št.ŘOP počítal počty osádek, ale to je hlavně metodika výpočtu k určení počtu, ne přesná reflexe toho, co mají osádky ve 100% času dělat. Naštěstí tu ještě byl hl.št.1.odděl.!

Říman: důstojník + 34 mužů = důstojník a 3 družstva (bez dvou úderníků), tedy bez dvou pozorovatelů plný počet R-S 63.
Arab: důstojník + 26 mužů = důstojník a 2 družstva, tedy bez sedmi pozorovatelů plný počet R-S 64.

Takže osádka římana měla pro svůj boj 3 kulomety vz. 26. To ta z araba jen dva. Jenom proto, že R-S 64 je hlouběji v lese, nám finanční úspora za předpokladu akceptovatelného snížení odolnosti zapříčinila sníženou bojovou hodnotu osádky.


Na odlehčenou: v případě plného obležení srubu č. 63 si osádka musela udělat zásobu šišek, aby mohla střílet ze všech čtyřech N/CE. To osádka srubu č. 64 tu zásobu potřebovala šišek 2x větší, což byl v arabu problém…

[Optik]

Pro Martina: Máš pocit, že u Husárka to byla trafika? Je potom na místě se ptát, kdo ho této pozice (a nota bene do pozice podnačalnika) dosadil, respektive vybral? Jestli to ono nebylo právo pouhého načálnika štábu. A to bychom mohli pokračovat o úroveň výše. Jen si vzpomeň, jak Krejčího hodnotil v samém počátku ouřadování sám velký Eda Beneš a moc se s tím nemazal. Odpovídá to realitě, nebo z něho jen mluvila zášť, že mu TGM a spol. překazili jeho plány? Jo, to už je hodně velká politika.
Pro Michala: Osobně jsem opravdu přesvědčen, že srovnáváš nesrovnatelné. ML na tom byla kvantitativně i kvalitativně lépe než to naše opevnění. Už jen když srovnám společenský (lépe snad celospolečenský) přístup Francie ku své vlastní branné moci. Pokud např. čteš hlášení voj. ataše, která se dochovala, je to ve srovnání s námi nebe a dudy. A to i v období velké hosp. krize. Např. na poli politickém bychom mohli i přístup jinak nekompromisní strany komunistické označit za jednoznačně státotvorný. Pak je tu otázka příprav, objemu opev. prací a v neposlední řadě finančního zajištění. U těch peněz se velmi často zapomíná, že až do června 1936 bylo zaručeně k dispozici pouhých 200 milionů. A s redukcemi prací se setkáš už na samém počátku, tj. již v roce 1934. A to nemluvím o nedostatku lidí, tj. hlavně těch s příslušným odborným vzděláním. Pokud má někdo pocit, že ŘOP za prostřednictvím NROS pouze nahazovalo co potřebuje a pan Kalfus pouze pokorně cáloval, tak je na velkém omylu. Byl to neustálý boj o každou korunu a ve věcně adekvátních spisech na vás stále vyskakuje: šetřit, šetři, šetřit. Co měl potom ten Hubálek dělat? Též bych se přimlouval za přihlédnutí k subordinačnímu dilematu... Fakt se někdy divím, že s tím někteří odpovědní nepraštili a nešli raději do civilu. Třebas právě k těm stavebním firmám, určitě by na tom byli lépe...

[hraničář]

Pro Optika: nemyslel jsem ŘOP, myslel jsem Dubnici, tedy chceš-li Akciovou společnost, dříve Škodovy závody...

[Optik]

Pro Optika: nemyslel jsem ŘOP, myslel jsem Dubnici, tedy chceš-li Akciovou společnost, dříve Škodovy závody...

Uff, tak z toho co jsi napsal to nebylo moc jasné. Takže korumpovala firma... státní úředníky, pokud se mohu takto zeptat? Je zajímavé, že z dokladů , které jsem měl možnost studovat (mimo ŘOP- fondy NÚKÚ a MPOŹ), není doložen ani jeden případ možného korupčního jednání. Ale to bychom to opět rozvedli hodně mimo původní téma.
Každopádně, v současné době reklamuji zakoupený externí disk s větší kapacitou než současný. V případě kladného vyřízení přijde na řadu domácí škemrání o možné víkendové volno a případně malý trénink formou několika návštěv v hospě. A potom se ozvu...určitě.

[Michal Varyš]

Šlo by prosím (až bude někdy čas a chuť ) udělat tři drobné změny v Databázi a Interaktivní mapě?
1) Připojit K-Am-S 43 na KK 2922. Kolegové Petr Bělošický, Mirek Urban a Jiří Klos nalezli v archivu dalších nejméně 5 podkladů dokazujících plánované propojení těchto objektů. V diskusi k této věci během uplynulých let nikdo nic nového nepřidal, takže jsem přesvědčen, že nyní máme dostatek důkazů o plánovaném připojení těchto objektů.
2) Kabelové spojení v prostoru "Kasárna Žamberk". V Databázi máme spojení KS 3054 - KS 3055. Ve skutečnosti tyto studny neměly být přímo spojeny. Kabel vedl z KS 3054 do kasáren a odtud jiný kabel do KS 3055.
Navazovat by to tedy mělo asi takto: KS 3055 - Orlická kasárna - KS 3054 - KS 3053 atd.
Obdobné je to v úseku MO: KK 25 - Kasárna Hlučín - KK 2137, takže by to možná šlo také vyřešit tím přidaným oknem, jako v kasárnách Hlučín.
3) Prostor R-S 91. Na kartě R-S 91 přidat připojení s objektem R-S 90/I. Do tabulky se už ale nevleze . A pak také tyto objekty propojit v Interaktivní mapě.
Díky!

[Patrik Zábřeh]

Poprosím opravit překlep "Rufolf Frič, Bratislava" v kolonce Stavební firma v kartách objektů na Bratislavě.

[(ossack]

Šlo by prosím (až bude někdy čas a chuť ) udělat tři drobné změny v Databázi a Interaktivní mapě?
1) Připojit K-Am-S 43 na KK 2922. Kolegové Petr Bělošický, Mirek Urban a Jiří Klos nalezli v archivu dalších nejméně 5 podkladů dokazujících plánované propojení těchto objektů. V diskusi k této věci během uplynulých let nikdo nic nového nepřidal, takže jsem přesvědčen, že nyní máme dostatek důkazů o plánovaném připojení těchto objektů.
2) Kabelové spojení v prostoru "Kasárna Žamberk". V Databázi máme spojení KS 3054 - KS 3055. Ve skutečnosti tyto studny neměly být přímo spojeny. Kabel vedl z KS 3054 do kasáren a odtud jiný kabel do KS 3055.
Navazovat by to tedy mělo asi takto: KS 3055 - Orlická kasárna - KS 3054 - KS 3053 atd.
Obdobné je to v úseku MO: KK 25 - Kasárna Hlučín - KK 2137, takže by to možná šlo také vyřešit tím přidaným oknem, jako v kasárnách Hlučín.
3) Prostor R-S 91. Na kartě R-S 91 přidat připojení s objektem R-S 90/I. Do tabulky se už ale nevleze . A pak také tyto objekty propojit v Interaktivní mapě.
Díky!

Ahoj Michale,
body 1 a 2 hotovy. Bod 3 bohužel do DB nedokážeme, neb to systém neumožňuje. Leda to nějak popsat v komentáři u objektu 91? Na mapě to u(o)praveno jest.

[(ossack]

Poprosím opravit překlep "Rufolf Frič, Bratislava" v kolonce Stavební firma v kartách objektů na Bratislavě.

Díky za upozornění, opraveno.

[(ossack]

Ještě k Michalovo požadavku č. 3 - na mapě jsme to zohlednili následovně:

Je to za Tebe OK?