Latest post of the previous page:
třeba by k diskusi deska/skořápka mohlo trochu pomoci:http://www.opevnovani.cz/poznatky-ze-st ... ite-na-mo/
Jde o stavbu kabelovek, ale obzory při stavbě by to mohlo rozšířit, nechť posoudí jiní, to už je na nich.
Moderátor: BLooDiK
Latest post of the previous page:
třeba by k diskusi deska/skořápka mohlo trochu pomoci:Michal Prášil píše:Při čtení příspěvku Ondry Tomana ohledně zvonů na K 22a jsem si uvědomil další omyl bohužel stále uváděný.
Honzo, smaž prosím konečně u objektů tvrze Bouda ty slovanské názvy objektů. Protože to nejsou původní krycí jména objektů v rámci ŘOPu (potažmo ŽSV) jako všechny ostatní, ale krycí jména přiřazená osádkou nebo velitelstvím útvaru nebo možná strážním praporem. Ale takto je to naprostá matoucí míchanice. Hran. pluk 19 také nenazýváme Vilma, ani není II/19 prapor Věra. Útvar "A" není Vladimír a děl. skupina 103 není Vlastík. A známe další -- Věkoslava, Vlastimil, Valerián, Vojslava, Veronika; všechno v podúseku ZH Zemská Brána.
Pokud vím, právě jinakost původu krycích jmen objektů Ba je důvod, proč jsou v Lexikonu TO uvedena v závorkách.
Názvy objektů a jednotek se zabýval z jazykovědného hlediska Lumír Klimeš. Vycházelo to ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV (č. 1 a 2/1971), kdysi jsem to četl. Ale bohužel kvůli autorským právům je obecně tento zdroj dnes přístupný jen ve studovně Knihovny AV ČR. Ale ve svých poznámkách z roku 1984 jsem našel, že Klimeš uvádí v oblasti Hanička v září 1938 používání názvů Krasava a Rusalka.
Klidně dej ta slovanská jména do komentáře k objektům s příslušným vysvětlením. Protože se používala, nic proti. Ale ne v tom smyslu jako ostatní.
Mimochodem -- jména Vilém (nad Náchodem) a Palacký jsou téhož původu.
Pavel Šrámek píše:Michale, ten zpravodaj místopisné komise s článkem L. Klimeše je v některých archivech, třeba v tom našem ve Zlíně. Takže pokud bys ho chtěl, dej vědět.
hraničář píše:Nejdříve sice odlehčeně, ale k tématu:
Pochopitelně souhlasím s přemístěním "Kroka a jeho bandy" přinejmenším do šuplete "Jiná krycí jména". V návaznosti na Horku a Michalovo, že v tomto šupleti by měla být výhradně alternativní jména provenience ŘOP, ŽSV by pak současně ze šuplete vypadla např.: "Výšina", protože ta se do roku 1939 nepoužívala vůbec. Současně by tam ale měl naopak přibýt název "Skalka", protože i ten se v dokumentu ŘOP objevuje, v případě Boudy: "Bandenkoppe" nebo "Baudekoppe, Baude Kopfe, Budní vrch, Bodenkoppe", které vznikly podobně jako H.rka - tj špatným opisem (neznalostí) správného tvaru názvu a v dokumentech se do roku 1939 objevují. V případě Dobrošova pak "Dobrochov", který je zaznamenán v souvislosti s první zmínkou o tvrzi. A mohli bychom pokračovat.
Současně by se mělo alternativně používat pro tvrze krycí jména např. "Stavba 25", protože v souvislosti s mobilisací bylo na ŘOP, u ŽSV III i v korespondenci s podnikateli používáno výhradně těchto jmen.
Tolik na úvod.
A co se týče dalších krycích jmen objektů, jak je používaly osádky je opravdu otázka, zda a jak je v db interpretovat. Rozhodně zde bude největší problém s naplněním, protože jich je známo jen několik desítek, takže případný nový šuplík bude u většiny objektů prázdný.
(ossack píše:Ježkovy voči, tak to já ho určitě chci, Pavle, díky moc!
Já mám ty novější stažené, ale nemám všechny. Takže pokud by byl ten úplně původní, byla by to pecka. Už jsem se pomalu registroval v knihovně AV.
Pavel Šrámek píše:Michale, ten zpravodaj místopisné komise s článkem L. Klimeše je v některých archivech, třeba v tom našem ve Zlíně. Takže pokud bys ho chtěl, dej vědět.
hraničář píše:Nejdříve sice odlehčeně, ale k tématu:
Pochopitelně souhlasím s přemístěním "Kroka a jeho bandy" přinejmenším do šuplete "Jiná krycí jména". V návaznosti na Horku a Michalovo, že v tomto šupleti by měla být výhradně alternativní jména provenience ŘOP, ŽSV by pak současně ze šuplete vypadla např.: "Výšina", protože ta se do roku 1939 nepoužívala vůbec. Současně by tam ale měl naopak přibýt název "Skalka", protože i ten se v dokumentu ŘOP objevuje, v případě Boudy: "Bandenkoppe" nebo "Baudekoppe, Baude Kopfe, Budní vrch, Bodenkoppe", které vznikly podobně jako H.rka - tj špatným opisem (neznalostí) správného tvaru názvu a v dokumentech se do roku 1939 objevují. V případě Dobrošova pak "Dobrochov", který je zaznamenán v souvislosti s první zmínkou o tvrzi. A mohli bychom pokračovat.
Současně by se mělo alternativně používat pro tvrze krycí jména např. "Stavba 25", protože v souvislosti s mobilisací bylo na ŘOP, u ŽSV III i v korespondenci s podnikateli používáno výhradně těchto jmen.
Tolik na úvod.
A co se týče dalších krycích jmen objektů, jak je používaly osádky je opravdu otázka, zda a jak je v db interpretovat. Rozhodně zde bude největší problém s naplněním, protože jich je známo jen několik desítek, takže případný nový šuplík bude u většiny objektů prázdný.
Zpět na „Elektronická Databáze čs. Těžkého Opevnění z let 1935-1938“
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 44 hostů