Forum.Opevneni.Cz

Latest post of the previous page:

Michal Varyš píše:Zářez do svahu jsem u těch vchodových objektů považoval za "výkop". Je to tam vytěžené i mimo štolu. Jak jsem psal výše, poznámku výkop jsem napsal, i když nebyl dokončen a u těchto objektů byla vytěžena hornina mimo vlastní štolu částečně i z míst, kde by byl v budoucnu vlastní objekt. Z těchto objektů to bylo asi nejvíce na Dobrošově, tam bylo odtěženo tisíce m3 a prokazatelně v rámci S 77a se kopalo i do hloubky - pod bod "0". U Skutiny si myslím, že pod bod "0" se ještě nekopalo, u T-S 80a přesně nevím, ale je to tam odtěžené i vpravo od těžební štoly. Třeba na Šibenici byla vyhloubena pouze šachta, tam z vlastního objektu nebylo vyhloubeno nic.

U T-St-S 76 jsem se díval na komentář na kartě a zřejmě tam tedy byl pouze výkop, šachta není propojena do podzemí.
V literatuře k tomu nejsou úplně shodné údaje. Jestli tam byla šachta započata, nebo jak byla hluboká, to asi nikdo přesně neví...

Dle účtovacích výkresů nebyla ražba šachty objektu T-St S 76 vůbec zahájena.

U objektu T-St S 80 šachta vyhloubena jako pomocná šachta v rozměrech budoucí šachty objektu. Dodnes nevíme jak to bylo 100% se šachtou u T-St S 79. Dle kolegy (pracuje v lomu) bylo vyraženo podzemí objektu a snad z místa kde měla být šachta je dnes vyvalen kužel hlíny.

Jiří Novák píše:Tak teď si mě Franto nakrknul
Žádám yhned omluvu
Za mě určitě ne e. Omlouvám se, jestli zde budu vnímán záporně. Můj skromný názor na to celé, co čtete v archivech pod slovíčkařením a co je skutečností v reálu… Chjooo…
Rovnou si to převeďme na obyčejný izolovaný srub. Tak tedy… Jakmile se dotknete například vrtu studny, ještě před tím zahájíte, převedu to do dobové mluvy, vyklučení porostu, skrývky ornice atd… Musíte se dostat na určenou polohopisnou výšku, kam založíte horní hranu plánované studny. Co to podle vás tedy je? Podle mě výkopové práce pro budoucí objekt, ale asi jsem mimo mísu a chápání fanatických bunkrologů, co bez cáru archivního papíru nehodlají, co já vím?...
To však neznamená, že kluci nemáte v lecemž pravdu..., je přeci demokracie

Bunkrům nerozumím, stavařině už vůbec, s archivními dokumenty si prd*l nevytírám, ale musím souhlasit s kolegou Hraničářem.

Již na tom příkladu isolovaného objektu.

T-S 65, staveniště U buku:
31/1/ 1938: Výkop jámy pro studnu 100 %
28/2 1938: Vrtání studny (hloubka 39,7 m), výkop pro objekt z 30 %
1/4 1938: Vrtání studny dokončeno, výkop pro objekt ze 70 %

MASH píše:Bunkrům nerozumím, stavařině už vůbec, s archivními dokumenty si prd*l nevytírám, ale musím souhlasit s kolegou Hraničářem.

Již na tom příkladu isolovaného objektu.

T-S 65, staveniště U buku:
31/1/ 1938: Výkop jámy pro studnu 100 %
28/2 1938: Vrtání studny (hloubka 39,7 m), výkop pro objekt z 30 %
1/4 1938: Vrtání studny dokončeno, výkop pro objekt ze 70 %

Nebudu komentovat ten ironický úvod, ale vždyť pane Kratochvíle sám potvrzujete má slova! Jasně píšete, že 28.2.38 se pracuje jak na studni, tak i výkopu pro objekt. To samé se děje i 1.4.38.
Co jiné píši výše?

Jasně, že je to o slovíčkaření... ale zdá se mi, že s přibývajícím počtech těch, kdo navštěvují archiv bychom měli také postupně upřesňovat a nahrazovat léty zažité (nebo zašité Chápu, že pro Jirku Novase je výkop vše od prvního kopnutí do země v prostoru budoucího objektu. Já bych to tak také kdysi bral, ale přiznávám že s přibývajícími podklady to prostě začínám brát také stroze - účetně, podle plánů výkopu pro objekt.

Zmínka o výkopu pro objekt, ani účtování výkopových prací předpokládám nejní, tak prostě výkop objektu také nejní

Pája mi poslal lejstro, ať ho tu vyvěsím - předpokládám, že kdyby došlo k jiným pracem, určitě by je poslal také...

hraničář píše:Jasně, že je to o slovíčkaření... ale zdá se mi, že s přibývajícím počtech těch, kdo navštěvují archiv bychom měli také postupně upřesňovat a nahrazovat léty zažité (nebo zašité Chápu, že pro Jirku Novase je výkop vše od prvního kopnutí do země v prostoru budoucího objektu. Já bych to tak také kdysi bral, ale přiznávám že s přibývajícími podklady to prostě začínám brát také stroze - účetně, podle plánů výkopu pro objekt.

Zmínka o výkopu pro objekt, ani účtování výkopových prací předpokládám nejní, tak prostě výkop objektu také nejní

Pája mi poslal lejstro, ať ho tu vyvěsím - předpokládám, že kdyby došlo k jiným pracem, určitě by je poslal také...S44.jpg

Žádné jiné povrchové práce nejsou ve výkazu k S-44 zaznamenány.

Jiří Novák píše:Nebudu komentovat ten ironický úvod, ale vždyť pane Kratochvíle sám potvrzujete má slova! Jasně píšete, že 28.2.38 se pracuje jak na studni, tak i výkopu pro objekt. To samé se děje i 1.4.38.
Co jiné píši výše?

Píšete, že:

Jiří Novák píše:Podle mě výkopové práce pro budoucí objekt

Já jen říkám: není výkop, jako výkop. Je to jenom terminologie, ale technici by ji měli dodržovat.

Děkuji všem za příspěvky, ta plocha na staveništi S 44 je opravdu velká - cca 4300 m2. Myslím si, že asi průběh stavby na S 44 nemůžeme srovnávat s ostatními objekty. Předpokládám, že i na S-44 stejně jako u ostatních minometných objektů byla vybudována šachta především pro těžní účely - jako pracovní. Takže asi byla vybudována na srovnané rovině a měla průřez dle tehdy známých poznatků k minometným objektům. Ten rozměr šachty byl určitě také stejný od začátku až po dno. To bylo odlišné od ostatních objektů, kde byly známy rozšiřující se vzdálenosti u dna objektu, kde bývaly zesílené stěny šachty. Jinými slovy u ostatních objektů byl výkop šachty stupňovitý, tady byla šachta stejná od povrchu po dno. Nad šachtou byla určitě nějaká těžní věž, domnívám se, že u běžných objektů těžní věž odstranili až po vybetonování stěn šachty. Pokud by prováděli po vyhloubení šachty nejdříve výkop, museli by stávající těžní věž odstranit a již ji nemohli využít. Na dobových snímcích ale typická těžní věž není.
Těžko říci, zda je na snímku fáze odstraňování, možná, že je to zbytek konstrukce těžní věže?

Je ale zřejmé, že se stavělo na různých úsecích různě. Třeba na Dobrošově byla pro DOV vyhloubena stupňovitá šachta v roce 1937, kde již byl při hloubení šachty rozšířen prostor na místnost pro prázdné náboje, na Skutině to tak zřejmě nebylo.

Poprosím opravit stav objektu B-S III "Krychle J" z POSTAVEN na ZNIČEN.

Patrik Zábřeh píše:Poprosím opravit stav objektu B-S III "Krychle J" z POSTAVEN na ZNIČEN.

Opraveno, díky.

Jsou archivně podloženy názvy stavenišť objektů T-S 66a a S 66b "Na rozcestí" a "V poli"?

Z poznámek velitele objektů:
"Mám obsazeny objekty 66a "V poli" a 66b "Na rozcestí"..."

Tedy obráceně, než je v db.

MASH píše:Jsou archivně podloženy názvy stavenišť objektů T-S 66a a S 66b "Na rozcestí" a "V poli"?

Z poznámek velitele objektů:
"Mám obsazeny objekty 66a "V poli" a 66b "Na rozcestí"..."

Tedy obráceně, než je v db.

Jirko vyjel sem si jak to vypadalo v 53 na Cenii a tam tedy ty bunkry stojí oba na poli u takových remízků, tak těžko říct. Až budu u počítače, přidám i ten obrázek.

(ossack píše:Jirko vyjel sem si jak to vypadalo v 53 na Cenii a tam tedy ty bunkry stojí oba na poli u takových remízků, tak těžko říct. Až budu u počítače, přidám i ten obrázek.

Bohužel, oba dva názvy tak nějak současně sedí na oba dva objekty.

Montéři osazující čerpadla postupovali: U buku - Na rozcestí - V poli - Nad lomem, což by odpovídalo současné db, ale pan poručík Fiala pozoroval požár u objektu "Na kopci" od objektu "V poli", což by sedělo prohození.

Takže nevím

Toť ona oblast - s poděkováním zdroji dat - Kontaminace Cenia.
A teď by mě fakt zajímalo, který z nich je víc na poli , ovšem co se týče rozcestí, tam už by se jisté náznaky daly najít.

MASH píše:Bohužel, oba dva názvy tak nějak současně sedí na oba dva objekty.

Montéři osazující čerpadla postupovali: U buku - Na rozcestí - V poli - Nad lomem, což by odpovídalo současné db, ale pan poručík Fiala pozoroval požár u objektu "Na kopci" od objektu "V poli", což by sedělo prohození.

Takže nevím

Na výkres vodoinstalace je to shodné s databází.

Tak opravuji svou původní zprávu zde:

"Podle podkladů, co se mi dostaly do ruky a které byly dříve na Alexandrovo webu sedí to co je v databázi.
V materiálech se řeší zkoušky kostek v Kloknerově ústavu z jednotlivých objektů. Bohužel ale fakt nevím kdo to tenkrát zpracovával."

Asi sněžná slepota, protože na konci dokumentu (pro mě mírně nečitelným fontem) je uveden Jan Pavel. Je samozřejmě otázkou, zda jsou i názvy použity z materiálů Kloknerova ústavu, nebo pouze doplněny dodatečně na základě nějakých seznamů pro úplnost. To by nám asi řekl jen autor.

Děkuji Honzo za nápad se zkouškami z Klokneráku.

Včera jsem se díval na protokol pro T-S 63. Bohužel, pouze je na něj dopsáno (nevím kdy a kým): T-S 63.

Název staveniště, tedy "Potok", tam není.