Opevnění v Google Earth 3D

[Jirka K5]

Latest post of the previous page:

Děkuji za invektiva hodná mateřské školky, někdo má H , někdo má P, v rámci diskuze by i automatická pračka pochopila co je tím myšleno. Hold nikdo nemá takové štěstí

A někdo neumí napsat větu bez pravopisných chyb. Holt každý máme něco...

[Johnie Hopper]

Ale tož chlapi...

Chtěl bych tu nahodit jeden obecný dotaz týkající se geometrie objektů.
Jde mi o "ohrádku" či "obrubník" na střeše objektů - nevypátral jsem správný název - to se asi ozve hraničář či p. Prášil.
Na některých plánech je uváděno kromě samotného čtvrtkruhového zaoblení (R 50 resp. 75 cm) ještě další prodloužení dovnitř objektu o 12 cm (viz. obr.). Jenže na některých výkresech toto protažení není. Bylo to něčím určeno (konstrukční pravidla, stáří projektu, doba realizace...) nebo šlo o to kdo projekt zpracovával (což se mi nezdá), nebo to je tak, že se toto protažení do běžných N plánů nezakreslovalo a řešilo se až v rámci podrobnějších stupňů dokumentace a to u všech objektů? A jak to bylo s objekty IV. třídy odolnosti?

[Tondr]

Vy to fakt kreslíte 1:1 s přesností na cm ???
Mě by 12 cenťáků na 30-ti metrovém monolitu nechávalo chladným, i kdyby se jednalo o "stropniční ohrádku"

[J.Zetek]

Honzo z vlastní zkušenosti při měření srubů, můžu potvrdit zcela vyjímečné užití těchto širších (cca 86cm),,obrub,, střechy. Jednalo se zřejmě o přechodné řešení, když bylo opustěno použití přibetonovaného obrubníčku, používaného na začátku úseku MO. Bezpečně vím, že je realizováno u srubu MO-S17. Kde se vyskytuje dál, už si nepamatuji přesně, ale rozhodně záleží na datu betonáže objektu. Spoléhat se na dokumentaci N a P, plánů je v tomto případě ošidné, protože ke změnám docházelo výnosem k určitému datu. Nejpřesnějším vodítkem, by měly být PO plány a jeich vyúčtovací varianty, případně terénní průzkum.
Třeba bezprostřední soused srubu MO-S17, MO-S 18, už má obrubník jen 75 cm široký, takže se jednalo patrně o velmi krátký časový úsek, kdy se širší obrubník používal.

[Johnie Hopper]

Díky Petrovi Sikorovi se snad dočká rekonstrukce i pár starších modelů objektů na Staroměstsku (a mohu snad slíbit i další nevybudované objekty).
Tady je první z nich:

[Rob]

Ahoj Honzo,
chuť by možná i byla, ale jaksi není čas (někdy mě i jen tak napadne, jak rád bych měl dokreslenou linii až po T-S 106)... už ani sem nějak nezavítávám...
s přírůstkem do rodiny i to málo času, co jsem měl, nějak odpadlo...
vždyť víš, že ti dlužím ještě nějaké zvony... prostě jsem se k tomu nedostal...

Ale když vydržíš, není problém

[Zlobičáři]

Díky Petrovi Sikorovi se snad dočká rekonstrukce i pár starších modelů objektů na Staroměstsku (a mohu snad slíbit i další nevybudované objekty).
Tady je první z nich:

Paráda. Ty záhozy jsou báječné. Těším se na to, až bude v databázi.

[Michal Prášil]

Jde mi o "ohrádku" či "obrubník" na střeše objektů - nevypátral jsem správný název - to se asi ozve hraničář či p. Prášil.
Na některých plánech je uváděno kromě samotného čtvrtkruhového zaoblení (R 50 resp. 75 cm) ještě další prodloužení dovnitř objektu o 12 cm (viz. obr.). Jenže na některých výkresech toto protažení není. Bylo to něčím určeno (konstrukční pravidla, stáří projektu, doba realizace...) nebo šlo o to kdo projekt zpracovával (což se mi nezdá), nebo to je tak, že se toto protažení do běžných N plánů nezakreslovalo a řešilo se až v rámci podrobnějších stupňů dokumentace a to u všech objektů? A jak to bylo s objekty IV. třídy odolnosti?

V příloze 7 Konstrukčních dat z ledna 1936 je tento detail popsán: „Zarážka vody na stropě k zamezení stékání vody po bočných a zadní stěně je výšky 20 cm. Na tuto výšku měl být zásyp a drn.
Na výkresu R 140 Háky pro maskování z 25. září 1936 popsané prodloužení o 12 cm není. Rádius 75 či 100 cm (dle odolnosti) přechodu svislé stěny do střechy tedy končí po dosažení svislice nad střechou.
Sám jsem to na objektech nijak více nestudoval. Ale v N-plánech by se takovýto detail určitě neobjevil. N-plány pouze prokazovaly, že objekt lze postavit a že bude schopen plnit dané úkoly. Teprve P-plány sloužily pro vypracování rozpočtu a zadání stavby.

[Johnie Hopper]

No já osobně tento detail našel minimálně na výkresech srubů K-S 30, 31 a 32. Jedná se o P-plány, všechny z července 1936. Nemohu si teď bohužel uvědomit, zda jsem je viděl i fyzicky realizované na střechách K-S 31 či 32. Každopádně bude to asi tak, jak psal Honza Zetek, že tato 12 cm přibetonávka byla jen krátkodobým přechodným jevem mezi ohrádkou v bohumínském podúseku a klasickým zaoblením končícím nad středem čtvrtkružnice u mladších objektů.
Díky všem za snahu a vyjasnění názvosloví - jedná se tedy o "zarážku vody na stropě".

[Yenki]

Fakt perfektní.

Chtěl jsem se také zapojit s tvorbou bunkrů v SketchUp, jelikož se nyní zajímám hlavně o Trutnovsko a Stachelberg.
Nakonec jsem zjistil, že než jsem vůbec program pochopil, tak už jsou některé T-St-S hotovy. Mohu se zeptat proč nejsou uvedeny v kartě databáze opevneni.cz ???

[Johnie Hopper]

Předpokládám, že to je Robova práce, každopádně nutno se dotázat u autora modelu, zda jej odeslal Bloodikovi, případně se zeptat Bloodika, proč to ještě nevisí...
Každopádně, každá pomocná ruka je vítána.
Můžete nahlédnout do tématu "Rezervace tvorby 3D modelů", aby se zabránilo případnému dublování.

[Joudy]

Chci udělal jakési nástřely, jak by mohly vypadat případné sruby T 16-18. Pokud by mi někdo zde mohl poskytnout nějaká data a rady, rád je přijmu (především tachymetrické plány v lepším rozlišení). Prozatím vycházím z dat na kartách těchto objektů.

[Johnie Hopper]

I díky Mikinovi a spol. Vám mohu ukázat dokončený model pravděpodobného vzhledu StM-S 53. Jisté nejasnosti kolem provedení krakorce nad vchodem jsem si dovolil odhadnout.
H.V.

[Johnie Hopper]

Nejen v reálu probíhá revitalizace tvrze Horka. Já zahájil práce oprášeným modelem Svahu (Martine díky).

[Tondr]

Móoc hezky zakopanej !
Bude mu ze stěny trčet i střela Röchling ???

[BLooDiK]

Radost !