V úvodu jsem předeslal, že model bude zobrazovat scénu po vytržení obou zvonů. Z Náchodska se k této historické etapě dochovalo velké množství snímků, díky kterým lze přesně rekonstruovat postup odstranění zvonů. U většiny objektů můžeme pozorovat 3 fáze, kdy první představuje demolice zdiva šachty zakončená odpálením poslední nálože v betonové zálivce za zvonem. Tím se zvon vyvrátil z šachty a dopadl na zem před objekt. Podle polohy vytržených zvonů musel být poslední odpal poměrně silný. Na objektech se po této první etapě dochovaly stopy v podobě poškozeného zdiva zbytku šachty za zvonem a rozbitého betonového nálitku zvonu. Druhá fáze představovala navalení zvonu pomocí dělostřeleckého tahače na hranici z trámů. Třetí fází bylo překulení zvonu z hranice na podvalník a jeho odvoz na vlakové nádraží. U některých objektů druhá fáze nebyla a zvon se natahoval na podvalník přímo ze země. U srubu N-S 86 proběhly všechny tři fáze, což lze doložit fotografiemi. Po první fázi skončil zvon vlevo, určený pro těžký kulomet, v ležaté poloze v šachtě, neboť neměl kam vypadnout a zvon pro lehký kulomet se skulil několik metrů po svahu směrem k Bělovsi.
V druhé fázi byl zvon pro těžký kulomet doslova vytažen z šachty a poté nakulen do svahu v týlu. Podle fotografie se trámová hranice se zvonem nacházela zhruba na úrovni pravé střelecké místnosti, kde je dodnes ve svahu malá rovná plošina.
Předpokládám, že tahač s podvalníkem přijel ze směru od N-S 87 a po otočení nacouval úzkou cestou mezi srubem a svahem do prostoru vedle diamantového příkopu. Druhý tahač mezitím přejel do svahu před střílny hlavních zbraní, odkud přetáhl zvon pro těžký kulomet na podvalník. Zvon pro lehký kulomet nebylo možné kvůli svahu vytáhnout nahoru, tak byl stažen dolů a uložen na hranici z trámů asi 200 m pod objektem. Srub N-S 86 měl tu výsadu, že každý jeho zvon byl odvezen jinam. Horní zvon pro těžký kulomet Němci odvezli na nádraží do Hronova a spodní zvon pro lehký kulomet do Náchoda.
Při odvážení zvonů bylo potřeba množství techniky. Nevybavuji si, že bych viděl fotografie z Ostravska nebo Opavska. Několik málo fotografií lze pozorovat z Králicka a Rokytnicka, ale nejvíce fotek je právě z Náchodska. Na Králicku lze např. v knize Betonová hranice 2 vidět fotografie z odvozů zvonů. Na fotce jsou např. dva spojené 18tunové tahače Sd. Kfz. 9 vezoucí na 24kolovém podvalníku zvon s podstavcem v Bredůvce při odbočení na silnici č. 11 ze Žamberka do Jablonného nad Orlicí. Lze předpokládat, že šlo o některý zvon ze srubů K-S 35 nebo K-S 36. Kvůli velké hmotnosti soupravy nevedla cesta přes Mladkov a Těchonín, kde by musela vystoupat do velkého kopce na Jablonné, ale jela cestou přes Vlčkovice, Studené, Bořitov a Bredůvku. Podle fotky v knize Betonová hranice 2 se u K-S 36 objevil také 12tunový tahač Sd. Kfz. 8. Fotka tohoto tahače je také ve třetím dílu Betonové hranice, kde ve spojení se silnějším Sd. Kfz. 9 odtahuje vytržený zřejmě pravý zvon srubu K-S 36. V knize Hraničáři od Adamovy hory je zachycen tahač Sd. Kfz. 8 s 12kolovým podvalníkem vezoucí pravděpodobně zvon odolnosti 2 v Mladkově. V knize Opevnění v prostoru Českých Petrovic je pravděpodobně zachycen tahač. Sd. Kfz. 9 pomocně tažený pásovým traktorem Hanomag K50 při odvážení levého zvonu s podstavcem ze srubu K-S 47. Na webu bunkry.cz je z Rokytnicka fotografie pořízená s největší pravděpodobností ze střechy srubu R-S 66, kde je vidět opět pásový traktor Hanomag K50 a tahač Sd. Kfz. 8. Známa je také dvojice snímků zachycující nakládání zvonu pro lehký kulomet odolnosti V srubu R-S 91. Natažení zvonu na podvalník zde zajišťuje dvojice tahačů Sd. Kfz. 9. Z Náchodska je u více objektů vidět tahač Sd. Kfz. 9. Velmi pěkná fotografie byla pořízena u srubu N-S 84.
Na snímku lze pozorovat pěkný detail tahače Sd. Kfz. 9 s 12kolovým podvalníkem a doprovodný nákladní automobil Henschel 33.
Samostatnou otázkou je, kdy se trhání zvonů na Náchodsku uskutečnilo. Na fotografiích lze pozorovat, že trhání probíhalo v létě a na podzim. V případě srubu N-S 82 dokonce vytržené zvony "zimovaly" v druhé fázi na dřevěných hranicích u objektu. Odvezeny tedy byly asi až na jaře. Uvažoval jsem, že trhání zvonů mohlo začít v létě 1939 a s odvozy se mohlo protáhnout až do jara 1940. Velmi pěkný snímek z nakládání zvonu srubu T-S 7, ale ukazuje, že to mohlo být časově ještě trochu jinak. Na snímku je tahač Sd. Kfz. 9, nákladní automobil Henschel 33 pro mě dlouho neznámý 4kolový dělostřecký tahač.
Teprve nedávno jsem zjistil, že jde o belgický dělostřelecký tahač Brossel TAL, který byl vyroben v počtu 74 kusů pro belgickou armádu. Po kapitulaci Belgie 28.5.1940 zbylé tahače převzal Wehrmacht. Skutečnost, že se toto vozidlo podílelo na odvozu zvonů ukazuje, že zvony mohly být odváženy možná až v druhé polovině roku 1940.
Když se konečně vrátím k modelu srubu N-S 86 - bude představovat stav na začátku druhé fáze, tj. zvon pro těžký kulomet bude ležet v šachtě a tahač Sd. Kfz. 9 se bude připravovat na jeho vytažení z šachty. Tahač je naštěstí dostupný v podobě stavebnice fy Tamiya v měřítku 1/35. Tahače použité na opevnění představovaly asi druhou variantu stroje (F2). Později za války došlo k několika úpravám, které se odrazily na vnější vzhledu. Pokud jste měli možnost vidět např. rekonstruovaný tahač pana Lehára ze Zvole, tak jde o příklad pozdější třetí varianty stroje (F3). Firma Tamiya má svůj kit v rané variantě, takže přesně časově zapadne do scény. Kvůli velkosti se už do diorámy nevejde případný druhý tahač Brossel TAL (stavebnice ani neexistuje), ani zvon pro lehký kulomet, který bude mimo prostor modelu.